V době kdy jsem začal dělat práci ředitele mateřské školy, tedy na podzim roku 2013, mě navštívili rodiče holčičky, o které tvrdily, že je šikanovaná. Velmi brzy jsem zjistil, že o žádnou šikanu nešlo1. Jednalo se běžné pošťuchování a nedorozumění mezi dětmi, které se děje ve školských zařízení běžně. Rozhorlený otec se však rozhodl svoji dceru bránit a trval na tom, abych vyloučil „toho malého zločince“, jak označil malého pětiletého chlapce, který strčil do jeho dcery, z mateřské školy. Jen velmi obtížně jsem mu vysvětlil, že to mi školský zákon neumožňuje.
Shrnu základní fakta. Předškolní vzdělávání v mateřské škole je podle zákona nepovinné, rodiče se tedy mohou ponechat své dítě až do počátku základní školy doma. Pokud však mateřská škola dítě přijme k předškolnímu vzdělávání, což se děje na základě rozhodnutí ředitele MŠ ve správním řízení, již nelze v zásadě dítě z předškolního zařízení vyloučit. Školský zákon v této věci dává řediteli MŠ jen velmi malé možnosti. Zjednoduššeně řečeno lze dítě z MŠ vyloučit pouze ze dvou dvodů. Jedním je závažné porušování školního řádu ze strany rodičů, což v podstatě znamená dlouhodobé neplacení školného za dítě. Druhým důvodem je dlouhodobá neomluvená absence dítěte ve školce. To jsou však „přestupky“ rodiče nikoliv dítěte samotného. Dítě je kryté a ze zákona jej ze školky vyloučit za zlobění nelze.
Otázku „zlobivých dětí“ bych však postavil jinak. Kde je skutečný problém „zlobivého dítěte“? Pokud vyloučíme několik nepatrných výjimek dětí s geneickou poruchou chování, máme zde zásadní vliv rodiny. Tedy stručně řečeno, za chování dítěte nese odpovědnost rodič. Do školky přichází dítě již se základy výchovy či nevýchovy. Učitelé ve školce musí pracovat s dítětem, které má již základy slušnosti či neslušnosti v sobě. Takže pokud bychom i měli možnost dítě ze školky vyloučit, tak čeho tím dosáhneme? Určitě potrestáme rodiče, kterým zkomplikujeme životní situaci, pokud chodí do zaměstnání, protože budou mít dítě doma. Pravděpodobně potrestáme dítě, protože bude vytrženo z kolektivu dětí, se kterými si může hrát. Na druhou stranu můžeme pomoci kolektivu dětí i paní učitelce zklidnit situaci ve třídě. Nicméně zůstává problém – samotnému „zlobivému dítěti“ jsme nepomohli.
Zkusme přemýšlet, zda existuje řešení za současné legislativní situace, kdy by mohl být chráněn kolektiv dětí, paní učitelka „nezešílela“ a byla nabídnuta účinná pomoc „zlobivému dítěti“. Pro mateřskou školu je velkou pomocí spolupráce s Pedagogicko psychologickou poradnou, která může být nápomocna radou a metodickým vedením, případně podrobnou diagnistou dítěte. To však vyžaduje spolupráci s rodiči, protože jen ti rozhidují o vyšetření svého dítěte v PPP. Mateřská škola zde má jen doporučující roli.
Další možniostí je snížený počtu dětí ve třídě a asistent pedagoga. V okamžiku kdy se nám podaří snížit počet alespoň na dvacet a méně dětí a ve třídě vedle paní učitelky bude působit asitent pedagoga. V tuto chvíli můžeme začít mluvit o tolik skloňovaném individuálním přístupu k dítěti. Jako vždy je to o penězích a ochotě vlády financovat školství. Legislativa je připravena.
____________________________________________________
1Pozn. autora – Definice šikany: Šikana (z francouzskéhochicane) označuje fyzické i psychické omezování či týrání slabšího jedince v kolektivu, které se děje dlouhodobě a opakovaně Dochází k ní ve všech skupinách věkových i sociálních.