Tento úryvek jsem si vypůjčil od starověkého Kazatele, který byl velmi moudrý muž, jenž pozoroval život a přemýšlel o něm. Kazatel dospěl mimo jiné k poznání, že v životě se nemá nic uspěchat, ale je nutné čekat a každé věci se věnovat v patřičný čas. My jsme v současném světě zmateni tím, že nemusíme na nic čekat, všechno většinou můžeme mít hned. Nač čekat na čas úrody, když si ovoce dovezme kdykoliv. Nač šetřit, když si na vše lze vzít půjčku.
Tímto odrazovým můstkem jsem si připravil půdu pro úvahu nad „pravým časem“ v životě našich dětí. Jedním ze současných fenoménů ve školství jsou „kroužky“. Zdá se, že někteří rodiče posuzují kvalitu školského zařízení podle množství kroužků. Pominu-li legislativní problém, který shrnula PhDr. Marta Jurková z MŠMT slovy: „V případě, že se dítěti během kroužku cokoliv stane, primární odpovědnost nese vždy MŠ (a tuto odpovědnost na nikoho nemůže přenést)“, máme tu vývojovou psychologii dítěte. Ta nám velmi zevrubně popisuje vývoj dítěte a mapuje jeho potřeby v jednotlivých úsecích života. Člověk za prvních šest let svého života dělá největší vývojový skok. Z půlmetrového plačícího tvorečka, se stává „malý dospělý“, který mluví, miluje, samostatně myslí a rozuhoduje se. Proto se především musíme opakovaně ptát, co je podstatné pro tento „napěchovaný“ úsek života podstatné. Použil bych slovník stavitele – klademe základy, ještě zde neřešíme barvu omítky, velikost oken ani tvar střechy. Proto při výběru aktivit pro své dítě si klaďme opakovaně otázku, jak aktivita prospěje mému dítěti, jakou dovednost tím skutečně získá? K výchově potřebujeme nejen znalosti a zkušenosti, ale také moudrost. Moderním jazykem bychom mohli napsat, touhu po hledání smyslu života, hledání bytostného určení člověka v tomto světě.
Musíme se tedy opakovaně klást otázku, zda ony kroužky jsou skutečně v zájmu dítěte, nebo si tím naplňujeme své rodičovské ambice, případně je to zrovna v módě. Musíme si zodpovídat otázku, jakou vlastnost, schopnost dítěte touto činností rozvinu? Jako rodič a pedagog tvrdím, že mnohem lepší než naučit v pěti letech dítě golf, tenis či angličtinu, je naučit dítě pravidelným stravovacím návykům, klidnému společnému jídlu, uvolnit místo v autobuse, společně si číst před spaním knížku, usínat v klidu bez blikajících obrazovek. Lepší než deset kroužků, je vycházka lesem a povídání si o všem co společně potkáme. Rozvinu tím jeho fyzickou zdatnost, sociální vazby, pozorovací a vyjadřovací schopnosti.
Nechci se stavět do role extremisty, který „s vaničkou vylije i dítě“. Je pochoputelná snaha rodičů, aby se dítě nenudilo a pěstovalo smysluplné zájmy. Jak jsem však výše uvedl, pro dítě je především důležitý kontakt s vrstevníky a „svým“ dospělým, od kterého se napodobováním učí každodenním činnostem. Dítěti tedy zpravidla plně dostačuje každodenní široká nabídka mateřské školy, kde se pravidelně rozvíjí sociální kontakty, řečové dovednosti, rozvoj logického myšlení, zpívá se, jsou zde zastoupeny pohybové a grafomotorické činnosti, je zajištěn pobyt na zdravém vzduchu venku a mnohé další. Existují však „specializované“ činnosti, které jsou vhidným doplňkem této široké nabídky, jedná se např. o keramiku (rozvoj jemné motoriky a fantazie) či flétnička (rozvoj hudebního cítění a dechové cvičení). Určitě bychom našli i další zajímavé činnosti. Určitě bychom se měli vyvarovat úzce specializovanných činností, kde je např. nadměrně zatížena pouze část těla. Výjimku mohou tvořit zvlášť nadané děti, které pak můžeme zatížit specifickými čnnostmi. Takových dětí bývý však v populaci přuíbližně 4%.
Dítěti je nejpřirozenější činností pro jeho rozvoj volná hra. Ta by měla představovat hlavní náplň jeho dne. Na jedné straně stojí nudící se dítě, na straně druhé dítě s přeorganizovaným časem, obědvající při přesunu z kroužku na kroužek. V MŠ dítě dostává vše základní pro zdravý a všestranný rozvoj osobnosti. MŠ si nenechává zvlášť platit keramický kroužek, byť pracujeme s hlínou, ani kroužek vaření, byť společně vaříme, ani kroužek atletiky, byť s dětmi běháme, hrajeme míčové hry či skáčeme. A to je opravdu jen velmi chabý výčet nekonečné plejády činností. Proto nám všem přeji moudrost do výchovy nové generace. Aby tato generace nebyla zakotvena na výkonu, soupeření, vypočítavosti, ale na mravnosti, lásce a úctě. Aby nás jednou neodsunula jako nevýkonné, ale s mravností o nás pečovala.