Sleduji pilně politické víření kolem znovuotevření škol a školek. Je poměrně obtížné se orinetovat v časté změně situace. Jako ředitel mateřské školy bych očekával přímou informovanost od vlády či ministerstva. Většinou se tak děje až po určitém tlaku a následném zveřejěnní v médiích. Mám-li být upřímný, tak si před svými rodiči pak připadám trochu jako „moula“, který nic neví. O to víc mě to trápí, protože se snažím informace získávat aktivně a navíc je svým snažením i ovlivňovat. Asi většinou marně.
Malé vítězství v podobě roušek
Minulý pátek jsem to již nevydržel a po mnoha mailech a telefonátech jsem napsat článek o nesmyslnosti nošení roušek dětí v mateřských školách. Světe div se, já se divl velmi, v pátek odpoledne bylo vyhlášeno, že děti a učitelé v mateřských školkách nosit roušky nemusí. Upřímně a nefalšovaně jsem jásal a radoval se. začal jsem se opravdu těšit na znovuotevření naší mateřské školyk v pondělí 11.5.2020. Toto nové rozhodnutí jsem tak trochu považoval i za svoje malé vítězství. Pane Plago díky, teď jste jednal jako chlap.
https://zeleny.blog.respekt.cz/pane-plago-jste-chlap-nebo-pilat-krizujici-materske-skoly/
Nicméně tuto radost mi zakalil mail od jednoho tatínka, který mi vyčetl otevření mateřské školky. Byl jsem docela překvapen a jeho reakce mě fakt zabolela. Kladl jsem si otázku proč mi to napsal. Vždy naprostá většina rodičů, se kterou jsem osobně či elektronicky komunikoval v průběhu zavřené školky, mi naopak dávala najevo, jak se těší až zase otevřeme.
Guláš aneb jiná pravidla pro základky a jiné pro mateřinky
Pak jsem to pochopil. Jsou rodiče, kteří se rozhodnou své děti do mateřské školky neposlat. Samozřejmě jejich rozhodnutí respektuji a do jisté míry se snažím i pochopit, ale nelze tím bránit další skupině rodičů, která touží po otevření mateřských školek a žádný strach neprožívá. Jenže onomu tatínkovi nešlo o to, aby někomu upíral jeho práva, ale cítil se okrádán o svá práva, což jsem záhy pochopil.
Patří mezi rodiče, kteří své děti do školky znovu teď nepošlou. Jenže za to budou od státu trestáni v podobě odebraného ošetřovného, na které při uzavření školky měli právo. Je to zajímvaá logika, kterou má naše vláda. Do základních škol na prvním stupni mohou děti nastoupit dobrovolně, ale pokud nenastoupí, tak jejich rodiče o ošetřovné nepřijdou. Jenže u mateřinek toto neplatí. Rodiče nemusí poslat své děti do školky, ale o ošetřovné přijdou. Vysvětlení vlády je komické – „My jsme mateřské školy nikdy nezavřeli, jen doporučili jejich uzavření.“ Jejich rodiče samozřejmě potřebovali k fungování ekonomiky, což vehementně popírají. Takže, když školky znovu otevřenou (pravděpodobě jich valná většina byla uzavřena, ale přesná čísla nikdo nezná), se ošetřovné ruší. Pokud to nechápate, tak si z toho nic nedělejte, já také ne.
Shrňme to, v mateřině mohou být děti ve třídě až do plného počtu i 28 dětí (což nikdy během epidemie nepřestalo platit), ale na základce jen do 15 dětí. V mateřině roušky nosit nemusíte (díky vládě a Bohu), ale na základce ano (pouze při frontální výuce ne). Ošetřovné pro rodiče dětí, které zůstanou doma na základce vypláceno bude, ale rodičům dětí v mateřině nebude. Určitě by to pan plukovník Prymula vysvětlit uměl, já ne.