Reklama
 
Blog | Stanislav Zelený

Děti nejsou kabáty

… a proto je ve školce neodkládáme, dokončil bych větu z nadpisu v poněkud odlehčeném tónu. K čemu směřuji tímto začátkem? Chtěl bych se společně s vámi čtenáři zamyslet na smyslem toho, proč naše děti navštěvují mateřskou školu? Zda tím řešíme onu nerudovskou otázku „kam s ním“, když musíme do práce nebo očekáváme něco víc? Pravděpodobně se tyto otázky prolínají a v různém poměru se týkají každého z nás. Přestože život je barvitý, je nutné hledat smysl a podstatu věcí. Jaký základní smysl má tedy mateřská škola?

Děti nejsou kabáty…

… a proto je ve školce neodkládáme, dokončil bych větu z nadpisu v poněkud odlehčeném tónu. K čemu směřuji tímto začátkem? Chtěl bych se společně s vámi čtenáři zamyslet na smyslem toho, proč naše děti navštěvují mateřskou školu? Zda tím řešíme onu nerudovskou otázku „kam s ním“, když musíme do práce nebo očekáváme něco víc? Pravděpodobně se tyto otázky prolínají a v různém poměru se týkají každého z nás. Přestože život je barvitý, je nutné hledat smysl a podstatu věcí. Jaký základní smysl má tedy mateřská škola?

Mateřská škola nebo chůva

Již z názvu vyplývá, že se jedná o školu, byť lidově ji říkáme „školka“. Jedná se tedy o místo, kde se naše děti mají něco naučit, k něčemu být vychovávání. Přestože výchova je především záležitostí rodiny, tak škola se snaží na tuto výchovu navázat a smysluplně ji rozvíjet. Pokud někdy dochází k rozdílům, pak je někde chyba a je třeba ji hledat. Chyba může být na obou stranách. Odborně budeme mluvit o cílech předškolního vzdělávání.

Reklama

Než se podrobněji podíváme na cíle vzdělávání udělejme si malou etymologickou procházku po slově „škola“. Vladimír Šmilauer píše: „Původ slova škola samého je dobře znám. A nejeden rozhorlený pedagog užil této etymologie k důrazné aplikaci na daný případ. Neboť řecké slovo scholé znamená „odpočinek, váhavost, zahálku“, dativ scholé pak „liknavě, zdlouhavě“. Jak vidíte, přímo skvělá příležitost mluvit s uznáním o etymologické znalosti a věrnosti pánů studentů. Vnější dějiny slova škola jsou prosté. Od Řeků je přejali Římané a v dnešním významu je odevzdali všem národům evropského kulturního okruhu. Je to jedno z nejmezinárodnějších našich slov. Všechny slovanské jazyky mají podobu škola. V češtině se to slovo vyskytá od dob nejstarších; již v prvních evangeliářích se jím překládá výraz „synagoga“. Zajímavější a na první pohled velmi záhadný je onen přechod od významu „odpočinek, prázdeň“ k významu „škola“. Pochopení se nám podstatně ulehčí, když si uvědomíme, že řecká škola nebyla zprvu nutným zlem pro mládež, nýbrž ušlechtilou duševní potěchou a zábavou pro ty, kdož měli dosti prázdně k tomu, aby se mohli oddávat svým duchovním sklonům. To se změnilo již v době antické, a proto už v II. stol. po Kr. měl gramatik Festus za nutné vykládat, že „školy nemají své jméno podle nečinnosti a úplné prázdně, nýbrž proto, že se hochům má dostat prázdně od ostatních věcí, aby se mohli věnovat svobodným studiím“.

Tato procházka historií nás přivádí přímo ke Komenskému a jeho škole hrou, kdy vzdělávání má být potěcha a zábava, tedy musíme neustále hledat způsoby podání hodnot a informací tím nejlepším „hravým“ způsobem. To je alfou a omegou dobrého učitele a školy. Toto „hravé“ podání skloubit s kázní je veliké umění. Osobně to nazývám „laskavá autorita“.

Mateřská škola neřeší sociální problém

Přestože životní nutnost mnohé rodiče nutí svěřit své děti do péče mateřských škol z důvodů nástupu do zaměstnání, toto není a nesmí se stát tím hlavním důvodem. Jak jsem trochu odlehčeně napsal na začátku „děti nejsou kabáty“, proto je do mateřské školy nemůžeme odkládat, ale s důvěrou je svěřujeme odborníkům za účelem výchovy a vzdělání.

Dle dokumentu, který se nazývá Rámcový vzdělávací program (RVP) pro mateřské školy se dozvídáme, že cíle vzdělávání jsou tyto: „doplňovat rodinou výchovu, zajistit dostatek přiměřených podnětů, smysluplně obohacovat denní program a poskytovat odbornou péči, rozvíjet osobnost dítěte, vytvářet předpoklady pro pokračování vzdělávání, podporovat individuální rozvojové možnosti dětí, podílet se na diagnostice vývojových obtíží a postižení, poskytovat včasnou speciálně pedagogickou péči“. Pokud bychom chtěli jít dále, tak z hlediska dítěte v období 3 – 6 let  (ev. 7 let) zahrnuje výchova a vzdělávání široké spektrum oblastí: „komunikační schopnosti, hrubou a jemnou motoriku, koordinace pohybu, grafomotoriku, smyslové vnímání, rozlišování, paměť, orientace v čase a prostoru, pracovní návyky, soustředění a pozornost, sebeobsluhu, samostatnost, sebeuvědomění, schopnost učení, logické myšlení, představivost, předmatematické představy, vytváření sociálních vztahů, respektování pravidel a další.“ Pomalu se tedy dostávám k tomu, co je prakticky obsahem a cílem vzdělávání dětí v mateřské škole?

Smysl, cíl a obsah předškolního vzdělávání

Abychom se nepohybovali jen na půdě teoretické, byť ona dává pevný základ praxi, ale uvedeme si několik konkrétních příkladů. Každý týden program pro děti rámujeme nosným tématem, mohli bychom to odborně nazvat integrovanými bloky. Tento blok může trvat týden, ale i déle. O tom rozhoduje velikost oblasti, o kterou se s dětmi zajíme, ale i to, jak to samotné děti zaujme a přitáhne. V rámci integrovaných týdenních bloků se snažíme vstupovat do všech dílčích oblastí světa dítěte, jako je – biologická, psychologická, interpersonální, sociálně-kulturní a enviromentální.

Uveďme si příklad. Máme integrovaný blok s názvem „Děti poznávají svoji zemi“. V rámci tohoto tématu si s dětmi budeme na mapě ukazovat, jak vypadá naše země, povíme si o ní nejzákladnější informace, děti se seznámí s naší vlajkou, budou si ji například malovat. Poznají náš státní znak a povíme se o Bruncvíkovi, který dle pověsti přivedl do Čech lva, kterého máme ve znaku. Zabrousíme do multikulturní výchovy, kde si něco povíme o okolních národech a národnostech, které žijí na našem území, abychom se učili toleranci a snášenlivosti k jinakosti. Zazpíváme si hymnu a třeba si ji budeme malovat. Tyto všechny činnosti budeme dělat ve skupině, ale i ve dvojicích. Zahrajeme si pohybovou hru na barvy, třeba naše národní. Na vycházce můžeme hledal lípu v našem okolí, která je národním stromem.

Učíme naše děti především hodnotám a schopnosti vnímat a pozorovat svět kolem sebe. Ukazujeme jim, jak je rozmanitý a zajímavý, jak jej lze pozorovat a vnímat. Úplně prvořadým cílem není je zahltit informacemi. Děti mají nezatíženou mysl, proto se velmi rychle pamatují řadu věcí, ale stejně tak rychle je zapomínají. Proto hlavním smyslem předškolního vzdělávání je dám jim kompetence, česky schopnost v oblastech – učení, řešení problémů, komunikace, vztahů a vnímání okolí. Domnívám se, že je mnohem lépe v nich budovat lásku a úctu k druhému člověku, než dravou soutěživost. Tvrdit, že holt taková je dnešní společnost, jen tuto společnost dál tímto směrem budujeme a potvrzujeme. To jak zformujeme naše děti do 6 let, takové po zbytek života budou. Naučí se spoustu nových věcí, ale podstata jejich osobnosti zůstane. Budou citově frustrované nebo pevné v lásce, budou rozmazlené hračkami nebo vymazlené naším zájmem a láskou?

Kroužky nedělají dobrou mateřskou školu

Slovo kroužek zní některým rodičům jako magické slovo. Někteří si snad mohou myslet, že čím více má mateřská škola kroužků, tím je také kvalitnější. Nemyslím si to. Naopak jsme přesvědčen, že v mateřské škole běžná činnost nabízí dětem velké množství podnětů k jejich rozvoji. Proto vedle řízené činnosti potřebují děti také volnočasovou aktivitu, aby mohli volně rozvíjet kamarádství a svoji fantazii. Přesto někteří rodiče po kroužcích stále volají. Pokud si tedy rodiče přejí dítě rozvíjet v některé oblasti, která jim připadá zajímavá nebo dítě v této oblasti talentované, nechť je přihlásí na nějaká´ý kroužek v DDM či v některém ze sportovních či zájmových klubů. Domnívám, se, že toto by suplovat mateřská škola neměla. Je to vždy na úkor její činnosti.

Jen na okraj se zastavím u kroužky dnes nejrozšířenějšího a rodiči nejvyhledávanějšího, jedná se o výuku anglického jazyka. Velmi dobře rodičům rozumím, sám jsem před mnoha lety podlehl stejné touze, že dělám pro své dítě to nejlepší. Bezesporu v dnešním světě je znalost angličtiny téměř nutnou samozřejmostí a bez její znalosti je nesnadné se obejít. Otázka tedy nezní zda ano či ne, ale kdy a jak? A zde bych si dovolil téměř s jistotou tvrdit, že výuka angličtiny do předškolního vzdělávání nutně nepatří. Aby výuka angličtiny měla pro dítě skutečný význam, musí buď vyrůstat v bilingvní rodině kde otec a matka výlučně používají každý svůj jazyk, nebo v bilingvní třídě, kde vedle české učitelky bude po celou dobu přítomna anglicky mluvící učitelka, o čemž si zatím můžeme nechat zdát. Po mnoha rozhovorech s logopedy, psychology, učiteli angličtiny a kolegy speciálními pedagogy jsem dospěl k názoru, že předškolní výuka angličtiny je velmi málo účinná a je to především výdělečná činnost pro jazykové školy. Pokud se již rodiče pro kroužek angličtiny rozhodnou, tak by měli velmi pečlivě zvážit kritérium vývoje řeči svého dítěte, rozvoj jeho kognitivních funkcí (poznávací funkce – paměť, pozornost, koncentrace), případně i věk dítěte.

Ne vše módní je také moderní

Nechci být brzdou moderním věcem, naopak jsem velmi otevřený různým novinkám. Zkušenost mě však učí jisté opatrnosti, aby se člověk nevrhal po všem co je v módě. Myslím, že nejvíc pro své děti v předškolním věku uděláme, když s nimi budeme trávit čas. Toulat se přírodou, lézt po stromech, hrát fotbal, jezdit  s auty po koberci a povídat o všem co nás obklopuje. Děti nás budou s radostí napodobovat, tak je můžeme bez velké námahy vtáhnou do domácích prací a přirozeně je vést k pomáhání. Největší projev lásky ke svým dětem je to, když se jim darujeme my se svým časem.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama